what a lifeu

30. may 2017 at 20:39 | evil spirit |  diary
i have so much on my mind but i fell like i forgot how to write. i literally opened blog and was so excited to write something and tell the world about all the stupid things i do and i ended up with staring at the screen for five minutes not really knowing what to do. like, how do i speak my mind? how. do. i. speak. my. mind. jesus christ. i dont know. what is life.

sedim na blakóně a poslouchám nový album linkinů. spousta lidí jim nadává do sraček a selloutů a nedokážou to překousnout. nechci tu nikoho hájit nebo odsuzovat- je pochopitelný, že se fandové nechtějí vzdát toho suprovýho nářezu, kterým jsou linkini tak profláknutý. těžko říct, co za tou změnou stojí. možná, že zaběhli do mainstreamu, protože se to lidem prostě líbí. možná jsou z nich sellouti. ale co je špatnýho na tom, že se někdo chce líbit?
a navíc, to není vůbec špatnej pop, takže ode mě mají kluci malej bezvýznamnej thumb up.



koncert depeche mode. oh. my. god.
bylo to super. jediný, co mě mrzelo je, že nehráli strange love. jinak bylo všechno on point- kelímky na pivo, studený párky v rohlíku, nebe nad hlavou, tráva, old people rememering the times when the were young, just like the band themselves. personal jesus jako poslední song. moc najs.
sice jsem odcházela se zádama v hajzlu, but it was worth it. refresing af.
netušila jsem, že se jsou koukat na living memes tbh. musim si někde najít záznamy z koncertů a trochu je nacrackovat. lord help my poor soul





ve čtvrtek ráno jsem zažila real life horor.
this is how shit went down. listen, fam.
jela jsem do školy od táty a začínali jsme až ve třičtvrtě na devět, takže mi řekl, že když pojedu vlakem, vyjde mi to líp. so me, the deadass who knows shit about trains, said yes. i'll go by train. dont worry. it gon be okay, dad. i wont get lost or anything.
oooh she thought
fail číslo jedna byl, že jsem nejspíš už od začátku jela špatným vlakem. ale vymluvit se můžu na idos, protože tam to fakt bylo napsaný jinak, než ty vlaky od táty opravdu jezdí.
někde před hlavákem mi došlo, že asi vážně jedu ve špatným vlaku a anxiety began growing. no a když na hlaváku úplně všichni vystoupili a já byla v tom vagonu úplně sama, jsem věděla, že something went šíleně wrong.
i jsem přemýšlela, že na hlaváku vystoupim a pojedu metrem a busem, ale ještě, že jsem to neudělala, protože ten den, někdo skočil pod metro, takže byl totální kolaps...
back to the story
jela jsem dál hroznou pustinou a byla jsem děsně vynervovaná, protože jsem neměla tušení, jestli se vůbec dostanu tam, kam potřebuju a hlavně někam, kde to znám. nemohla jsem mít ani puštěný písničky ve sluchátkách, jak špatně mi z toho bylo. /nervozita isnt my friend. im sick of it. like.. literally sick/
asi po hodině jsem dojela na nějakou neznámou stanici, kde ten vlak končil. což jsem nevěděla, right. takže jsem se ocitla na stanici, kde nebylo absolutně nic, jenom stará, tlustá babča za přepážkou u pokladny a hlavně jsem to tam vůbec neznala. legit jsem v tu chvíli myslela, že tam někde umřu a nikdy už se nedostanu domů. thats how bad im with trains
no, ale něco jsem dělat musela right. tak jsem teda šla k tý pokladně, mařka mi dala lístek a pak jsem se modlila, abych nastoupila do správnýho vlaku, protože rozhlas jim nešel a žádný tabule s odjezdem tam taky nebyly. literal hell on earth.

niggas, nastoupila jsem do dalšího vlaku, kterej stejně nejel tam, kam jsem potřebovala, protože na trati byla výluka. naštěstí se to dalo v pohodě dojet autobusem, ale představte si ten stres, co jsem zažila.
takže jsem pak volala tátovi, že už nikdy vlakem nikam nejedu a že mě bude vozit až před školu, protože jsem schopná se ztratit i v obchodě.

but forever i will blame idos. this wasnt my fault.

THIS IS WHY I NEED SOMEONE TO CONSTANTLY PROTECT ME OK IM A LIL KID INSIDE I DONT KNOW SHIT ABOUT ADULT STUFF HELP ME. NIGGA.

please, stay safe out there, guys.

baiii
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 V✧*・ V✧*・ | Web | 1. june 2017 at 10:28 | React

should i feel bad for laughing, yes? :D kámo, dokážu si živě představit tvůj stres, protože jsme related a když já jela poprvý sama vlakem, taky jsem se bála, že nejsem v tom správným :D jako kdo se v tom má vyznat, že jo? navíc tenkrát už byla tma a já se snažila čumět z okna ale neviděla jsem shit, prostě jenom černo :D spamovala jsem ségru smskama, že umřu a že dojedu beztak někam na slovensko (?? idk :D) a potom mi zavolala máma, jestli už jedu :D a já neměla páru, co jí říct, protože jsem netušila, kde jsem :D jako seděla jsem ve správným vlaku, díky bohu, ale když jsem vystupovala, nevěděla jsem, že musíš zmáčknout takový to tlačítko, aby se ti otevřely dveře, takže jsem legit minutu stála, než ten čudlík s otráveným povzdechnutím zmáčknul nějakej borec za mnou :D so yeah, that was fun. :D however, teď už jsou vlaky můj best friend, we basically homies, so dont worry, eomma will take care of ya ♥

2 Den Den | Email | Web | 2. june 2017 at 23:05 | React

Proboha, Ty jsi právě prožila moji největší noční můru... Bych asi vážně chcípla na místě dozvědět se, že jedu ve špatným vlaku, jako vážně, já mám z toho hrůzu a nikdy v životě nepojedu sama - vždycky někdo na mě musí dohlížet (nebo minimálně trpět ve špatným vlaku se mnou). Ale je dobrý, že's to přežila, seš statečná duše!! ;_;

3 beepinka beepinka | Web | 6. june 2017 at 14:58 | React

Ty vole,musel to být hrozný pocit. :/ Úplně mi to připomnělo mě a mojí mamku,když jsme nastoupily do špatného vlaku a místo do Vídně jsme si to mířily do Bratislavy. Ten pocit,když jsme to zjistily...úplně si pamatuji,jak mě polil studený pot.

4 Λγᴅᴇᴇ Λγᴅᴇᴇ | 29. june 2017 at 18:38 | React

Evil Spirit...vrať se!!
Já tě potřebuju! Chybíš mi! Přiznávám! Jasný?! CHYBÍŠ!!

5 Ooomarie Ooomarie | Web | 10. july 2017 at 13:26 | React

Achjo, jsem si jistá že něco takovýhleho by se mi stalo taky, já jsem na cestování úplně nemožná :D
A jinak ta písnička nahoře je skvělý, asi si od nich něco stáhnu :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama