August 2016

im on the wrong side of heaven and the righteous side of hell

31. august 2016 at 9:49 | evil spirit |  diary
okay where do i start...?

už strašně dlouho házim všechny svoje články do jedný a tý samý rubriky. říkám si, že by to chtělo změnu. možná, že až se nějak dostanu do školního tempa a budu zas mít tu svoji disciplínu, že nepíšu něco tématickýho... i won't. who am i kidding.
taky by to možná chtělo novej vzhled. i když... tohle mi připomíná můj deep talk s K. není nad to kecat dvě hodiny o vesmíru.... bože já tu holku miluju.
vracím se tam. tenhle víkend jedem s K. zpátky do svatýho štěpána, kde jsme byly na brigádě. potřebujou tam pomoct a my jsme řekly, že jo, protože to tam obě milujem. you know... i got all these memories, gotta make some more.

naruto bude za pár dní končit. nevim, co budu dělat.... asi na to koukat znova. bože...

mám pocit, jako bych si za ty dva měsíce fakt odpočinula. a udělala jsem víceméně všechno, co jsem chtěla. byla jsem na brigádě (vlastně na dvou), koupila jsem si něco jenom pro sebe, spala jsem do desíti, zabíjela obrovský kobylky u bráchy v pokoji, mluvila s K., spala s ní v jedný posteli, aniž by mě ukopala, přečetla hodně knížek (ovšem kromě povinný četby), koupala se v dětskym bazénku, oplakávala ne-návrat my chemical romance, život byl fajn. a dneska je venku hrozně pěkně a mě je taky fakt pěkně a mám dokonce otevřený okno a cejtim trávu, kterou brácha posekal. všechno je fajn. zejtra už to bude horor.

v příštích pár měsících ode mě asi můžete čekat jednu povídku. měla jsem to v hlavě hrozně dlouho a trvalo mi než jsem jsem se k tomu dokopala. ale pracovala jsem na tom posledních čtrnáct dní a něco už mám napsaný, něco rozepsaný a hlavně mám v plánu to dokončit. dávala jsem to číst K., ale prej je to na ní moc "morbidní". pfff, vůbec to není morbidní, je to roztomilej duchařskej příběh.

a taky jsem si ušila sukni z košile. čumíte co?

BYEEEEEE

and before ya bastards go, watch this. its bootyful ^^

we are the proof that angels and demons can get on really well

5. august 2016 at 15:55 | evil spirit |  diary
no tak jsem zas tu. awkward...

v neděli jsem se vrátila s K. z brigády. byly jsme v jednom kempu jako výpomoc v kuchyni.
za celou dobu, co K. znám s ní nemám tolik zážitků jako za tenhle jeden tejden. tak si držte svý pokémony u sebe, ať vám z toho nářezu neutečou.
věděly jsme, že to nebude úplně jednoduchý, ale takovou nakládačku, co jsme dostaly první den, jsme nečekaly. úkol zněl celkem jednoduše: ukliďte chatky. co na tom asi tak může bejt, že jo? no to jste asi nikdy neuklízeli chatky po malejch harantech. to, co tam nechali za bordel bylo fakt děsný. s K. jsme z toho byly vyflusnutý ještě tři dny po tom. samozřejmě se z toho stala naše nejoblíbenější historka, kterou jsme s chutí vyprávěly kde se dalo.
a pak začaly naše dny v kuchyni. náš první fail přišel hned ráno, když jsme zapínaly myčku. napustily jsme ji, jak se nám řeklo, daly tam všechny ty sračičky a pak, protože tam bylo nádobí od večera, jsme si s K. řekly, že ho teda umejem ještě před snídaní, abychom se s tim pak nemusely srát. tak jsme to naskládaly do do toho košíku, zajely s tim do myčky, zavřely, zapnuly a najednou se ozvalo: "holky, to už se vám ta myčka nahřála?" a my se na sebe s K. jenom podívaly a už jsme věděly, že je průser, protože jsme na nějaký nahřejvání samozřejmě úplně zapomněly. takhle podobně jsme "profailovaly" celej den.
pak už to bylo celkem fajn. sice nám pár dní trvalo, než jsme si zvykly, ale nakonec se nám ani nechtělo pryč.
jeden den jsme tam měly i hygienu, ale naštěstí do kuchyně nešly. od tý doby jsme na všechno řikaly to je ale velice nehygienické. samozřejmě jsem se tomu hrozně smály.

měla jsem tam s sebou enigmu, protože mě hrozně baví ty ptákoviny číst. v jednom článku rozebírali nějaký mimozemšťany a bylo tam něco jako napadnou zemi mimozemské jednotky? odpověď je neznámá. a nám to přišlo hrozně vtipný a pak jsme furt chodily a říkaly: odpověd. je. neznámá. /odenesou k. mimozemšťani? odpověd je neznámá! proč má K. zácpu? odpověď je neznámá!/ a podobný kraviny.


s tou zácpou to bylo tak vtipný. ale v tom se šťourat radši nebudu. místo toho vám alespoň řeknu, jak jsme se my dvě chodily sprchovat. společně samozřejmě. největší gól byl, když K. seděla na hajzlíku a já se jí za zády sprchovala. doslova. ta koupelna byla taková nudle, takže všechno bylo vystavěný za sebou. sprcha, záchod, umyvadlo a tak akorát místa na otevření dveří. alespoň, že se dala zamknout
.
taky tam byla na dovolený jedna celebrida. pan martin pouva z televize nova. můj největší zážitek spojenej s nim zahrnuje vaření kafe pro něj a jeho přítelkyni (se kterou už oficiálně není, takže pšššt) a taky dělání pokemoního účtu pro jejich syna.

a taky nemůžu zapomenout na náš největší zážitek ze všech. naše noční filozofování o tom, jak je velkej vesmír, co všechno tam je, co je nekonečno a konečný vzdávání s tím, že to prostě nechápem.

no, byla tam fakt sranda.


ten den po tom, co jsme přijeli domů, jsem hned jela utratit půlku peněz, co jsem si vydělala do prahy. koupila jsem si svítící sešit se hrou o trůny, targaryenskej hrneček, knížky a taky suprový triko pink floyd-nepinkfloyd. (tohle)


nebyla bych to ale já, kdybych nechtěla víc peněz na utrácení za blbosti, že jo. tak jsem si zařídila ještě jednu brigádu. je to v a3 sportu na zličíně. včera jsem tam byla poprvý a hodně jsem se musela přemlouvat, abych to celý nezrušila. práce tam není v podstatě žádná, ale je to od devíti do devíti a celej den se tam v podstatě jenom stojí a občas poradíte nějakýmu zákazníkovi. a stát dvanáct hodin v kuse je fakt horor. ale zas si řikám, že za skoro devět stovek na den, to nějak přežiju. zbývaj mi už jenom čtyři. dneska, zítra a pozejtří mám volno, takže to budu věnovat přípravě na smrt. tak mi držte palce.