September 2014

ehm. čus.

29. september 2014 at 21:09 | J&mie Jackson
hi guys!
dlouho jsem se neozvala, ale žiju, jsem tady. (jééé. potlesk.)

abych to nějak vysvětlila- nejdřív se mi vůbec nic psát nechtělo a když už chtělo, tak jsem neměla čas. v sobotu jsem byla nakupovat na Zličíně v Praze a včera jsem se učila a psala článek do školních novin, takže to bude zas něco. (ještě k tý praze: v příštím článku bude foto.)

téma týdne je platonická láska. to je ucházející. možná něco napíšu. ale víte, jak to vždycky dopadne. je z toho, ehm... nic.

měla jsem jet ve středu s L. do Prahy. do kina, pak šopovat a jelikož nikdy nejdela čínský jídlo, tak bysme se šli i nažrat. ale odvolala to. štve mě to, protože jsem se těšila, ale překousnu to. *crying* *ironie*



jsem jenom trošku píča. to přejde.

24. september 2014 at 20:52 | J&mie Jackson
lidi, lidi, lidi, lidi, lidi, lidi!!!!! mám problém. ale problém jako svině.

hroutí se mi svět. vážně. dělám něco hroznýho. panebože panebožee. help me!!!
tak klid. klídek Štěpánková. to bude dobrý. jseš jenom píča. maximálně tě bude nesnášet další osoba. nic víc se nemůže stát.

abych to vysvětlila: mám kamarádku a ona má kamaráda, který se jí líbí. a on si mě předevčírem přidal na fb a domlouvali jsme se, že spolu půjdem na koncer, plus vezmeme ještě tu kámošku. no a to domlouvání koncertu se jaksi zvrtlo. teda zvrtlo se to z jeho strany. u mě to s ahoj začíná a s ahoj končí. nechci znít nějak egoisticky, (xD) ale zase nejsem úplně blbá a pochybuju, že píše holkám princezno, na potkání. a nějak to prostě je znát z toho, co píše. a lidi- já se cejtim příšerně už jenom z toho, že si s ním píšu a to že mi napsal princezno a všechny ty ostatní sračky mě dodělalo úplně. (díky, teď je ze mě ta největší kráva světa. bezva.) nechci ubližovat kámošce a zároveň nechci bejt hnusná na něj i přesto, že k němu žádný city nechovám.
a teď chci radu. jak mu mám nějak šetrnějc říct, že mi je... no... u prdele?
tohle bude ještě zajímavý.

want MCR back.

22. september 2014 at 20:10 | J&mie Jackson
vypadá to, že dneska výjimečně bude nadpis souviset s textem.

poslední dny mě zaplavuje takovej podivně krásnej smutek. jsem smutná z toho, že už My Chemical Romance nejsou spolu. jedna z příležitostí pro čr je vidět, byla v roce 2007 a to mi bylo sedm. tehdy jsem o nich dost dobře věděla, ale nějak jsem neměla možnost jejich hudbu víc poslouchat. a když už ty možnosti byly, já zas byla trošku vedle. poslouchala jsem rap a hip hop a takový ty popový srajdy. a pak to přišlo. březen 2013. to byl konec. konec kapely a mě chybí. nejspíš už je nikdy na živo neuvidím, ale jedna malinká část mýho já pořád doufá, že se dají dohromady.


Blink 182 se rozpadli a pak se dali zase dohromady. Fall Out Boy taky. I Green Day se rozpadli před tím, než vydali american Idiot. MCR? je řada a vás.

koukám na top 10 na óčku. právě hrajou BMTH a zazněli Hands like houses, You me at six a i MCR (black parade!!!! já byla na mrtvici)
teď zas jedou Linkini! lucky day. (počkejte si, schválně co bude dál. podám info xD)

please, lead me out of the dark.

16. september 2014 at 21:50 | Tess
jsem vyčerpaná. unavuje mě všechno. chození, jezení, spaní i dýchání a nejvíc mě vyčerpává smích. směju se. směju se prakticky pořád. řekla bych, že vypadám celkem šťastně. jen nevím jestli je to to, co chci.
je půl desátý. je to zajímavej čas. takovej ideální na to, jít spát. potřebovala bych se vyspat. jen to nějak nejde. člověk by řekl, že zavřít oči a usnout, je naprosto přirozený a jednoduchý, ale já se cejtim jak kdybych běžela maraton.

ničí mě. ničí mě tak nějak všechno, ale nejvíc mě ničí on. chybí mi a bolí to. (a teď mi ani neodpovídá.) bojím se. bojím se, že o něj přijdu. že se to virtuální pouto mezi náma prostě zničí, že to jednou nebude. a on zmizí a všechno to vyšumí.
musí to být zrovna teď? jestli se rozhodne to skončit teď, tak to asi nepřežiju. nebo možná jo, ale už to nebudu já. budu něco, co kdysi žilo a cítilo a pak to vyhaslo.

mám toho tolik, co bych řekla, ale mám pocit, že dokud to nebudu moct zakřičet, nebude to mít žádnej význam. a i když, bude to jako vždycky. budu řvát, ale nikdo kolem mě neuslyší. možná uslyší, ale budou dělat, že se nic neděje. tak jako vždycky. nepovšimnutá.

možná je z toho cesta ven. možná je to úplně zřejmý, jenom já to nevidim. potřebuju aby mi někdo řekl, jak jednoduchý tohle všechno je, že to bude dobrý, že až spadne ta tma, zas vyjde slunce a já se budu moct doopravdy usmát. jen si musím počkat.

jenže, co když už nemůžu čekat?

...but there's something beautifull about suicide.

12. september 2014 at 15:41 | Tess
začíná to být špatný. všechno. zima se blíží. začíná to foukat od sveru, celý dny prší. mám pocit, že se to už nezlepší. potřebuju sluníčko. možná by to přineslo trochu světla i do mýho života.
štvou mě. všichni lidi mě serou. začíná mi to přerůstat přes hlavu. jsou tak šťastný. je to nechutný. chce se mi z toho vracet. už nemám ani sílu se usmát, tak věčně čelim otázkám, co mi je. řeknu jim, že nic. v podstatě je to pravda, jen nemám na nic chuť. nemám chuť na život.
pořád si mu na něco stěžuju. napsal mi, že mu to nevadí, že rád pomáhá lidem, který má rád. jen si nejsem jistá jestli mu moje osoba nestěžuje bytí. je to deprimující.

Black Veil Brides information

10. september 2014 at 20:52 | Tess
Hello,
po delší době se zase vracím k téhle bohem zapomenuté rubrice.

To, co se bude dít 28. října, je asi všem fanouškům Black Veil Brides jasné. Pokud se nestane nic, co by to znemožnilo, tak vyjde jejich nové album.

Pro samý nadšení z Centuries od FOB, jsem se nějak o novinky motající se kolem BVB, moc nezajímala. track-list, je k vidění už celkem dlouho, ale stejně vám ho sem hodím

01. Heart Of Fire
02. Faithless
03. Devil In The Mirror
04. Goodbye Agony
05. World Of Sacrifice
06. Last Rites
07. Stolen Omen
08. Walk Away
09. Drag Me To The Grave
10. Shattered God
11. Crown Of The Thorns

názvy zní víc než zajímavě, což? a první song je už i na YT, tak ho očekujte http://www.youtube.com/watch?v=EduslSRGqvM

takové vedlejší info: na další části příběhu se pořád pracuje. snad to do konce týdne vydám. už to slibuju dlouho, ale potřebuju si to promyslet a do toho ještě píšu jednu fanfiction. časem vám pak šoupnu upoutávku a kdyby se to ujalo, tak bych se tomu začala víc věnovat.

with love a proud member of BVBArmy.

hey, I'm here.

9. september 2014 at 21:05 | Tess
heyy,
škola mi nedovoluje se blogu věnovat dostatečně. štve mě to. štvě mě vám teď říkat, že škola je pro mě přednější. není. jen nechci skončit jako popelář, tak to budu muset ještě chvíli přežít.
dneska jsme měli první trénink po prázdninách. z dnešního dne to byla asi jediná chvíle, kdy mě nikdo nesral a mohla jsem mluvit s normálníma lidma. kromě toho, když jsem ve škole byla s K. ona je jediná, co mě pochopí. teda doufám, že mě chápe. (vím, že si to přečteš. miluju tě.)

Thanks for heart attack, Oli.

7. september 2014 at 20:28 | Tess
hello,
před tím než z toho umřu, vám chci něco řeknout. dnešek bych si mohla s klidem napsat na seznam splněných přání a i kdybych dneska vážně umřela, umírala bych šťastná. ráno jsem projížděla ask.fm a náhodou jsem narazila na účet Oliho Sykese. hodila jsem mu lajk na pár odpovědí a zhruba za pět minut mi přišla otázka. pán úžasný Olda mi napsal na ask!!! bylo to sice jenom malé hello, ale umíte si asi představit, jak jsem se cítila. (fqduhdiqjdoaasgauhusdjnciirolaksnsnj)
druhá věc, která mě málem zabila, je super snad ještě víc, než ta první. Shayley Bourget mě follownul na twitteru!!! (pokud netušíte, kdo to je, tak vězte, že je to bývalý zpěvák skupiny Of Mice & Men a teď hraje v kapele DayShell. která je mimochodem super.) já jsem z toho na mrtvici ještě teď. lidi, já z toho nemůžu. mám radost jak malý děcko, co dostalo vytouženou hračku. (awww asfghjklmnodsrthvkcpayaz) uuuu klídek, klídek Tess. to přežiješ. to bude dobrý. to se vsákne. tohle se stává i v lepších rodinách. uuuuu klídek, klídek, klídek.

původně jsem neměla ani v úmyslu něco psát, ale o tohle jsem se prostě musela podělit. ano, taková ta trapná radost, když si někdo, koho zbožňujete, uvědomí, že existujete.

určitě nejsem sama, komu se něco takovýhle poštěstilo. tak šup piště, komentujte, ráda si to pročtu :)

s láskou Tess.

fakkani forever.

4. september 2014 at 19:05 | Tess
Hello,
jako první se chci omluvit, že jsem nic nepsala, ale znáte mě. jsem líná. (dneska bez velkých písmen, ano?)

možná nejsem až tak ztracený případ, jak jsem si o sobě myslela. jen abyste pochopili: tess je hrozně šikovný člověk s výborným smyslem pro orientaci. nikdy se neztratila ani se o nic nerozjebala. vězte, že nikdy nic nerozbila, nevylila ani nikdy omylem neublížila jiné osobě. fajn. vzdávám se. všechno bylo myšleno v ironii.
ovšem za včerejšek se musím vážně pochválit. zvládla jsem dojet sama do prahy. (potlesk prosím. děkuji, děkuji.) a ještě před tím, jsem byla sama u zubaře. Tess je velká holka.
v praze jsem zašla do bontonu. (už jsem to měla slíbený asi měsíc :3) a nakupovala jsem.

jste zvědaví???