July 2014

Oli na drogách.

26. july 2014 at 20:53 | Tess |  diary
Hello,
tak dneska ještě jeden krátkej článeček.
Je to něco, co mě naštvalo. A hodně.

Když na APMAs Oli Sykes přebíral jejich cenu za nejlepší album, řekl, že byl závislý na drogách. Popravdě se tomu vůbec nedivim, protože ať už je to jakkoliv hnusný, tohle prostě k lidem patří. Spousta lidí je závislá na drogách. A ne jenom na nich. A když jste slavní valí se toho na vás hodně a pořád víc a víc. Fanoušci, koncerty, turné. Všechno. U většiny hvězd k tomuhle dojde.
Spíš mě ale překvapilo, že mi potom na ask někdo psal, jestli to vim. (mimochodem k otázce připojil i tisícovku vytlemenejch smajlíků.) To mě vytočilo. Hlavně ty smajlíci. Sakra.
Ano, drogy prostě k hvězdám patří. Ať se nám to líbí nebo ne. Ale ten dotyčný by si měl uvědomit, že většina se z toho nevyhrabe. Olda se z toho dostal. A díky tomu pro mě pořád zůstává hrdina.

Možná to víte, možná ne. Každopádně tohle moje krátké vyvztekání si dotyčný asi těžko přečete, ale co. Já mám lepší pocit. Heh.

Jinak se na to můžete podívat >>here<< a nějakým způsobem se k tomu můžete vyjádřit tady pod ten článek. :)

s láskou Tess. (a určo i Olík.)

(ummm nadpisy jsou pro debili.) (soráč lidi.)

26. july 2014 at 20:36 | Tess |  diary
Hello,
už se to blíží. Čtrnáct dní bez wifi, mobilního signálu a civilizace. Blíží se čtrnáct dní plných brzkého vstávání a spousty pohybu. Blíží se horor líných lidí. Blíží se Eldorádo. (Jea! its hír, bičis! asi bych s tim výslovnosťopsaním měla přestat, což?)
Abych to vysvětlila, není to koncentrační tábor, ani tábor pro obézní, (i když tam bych možná potřebovala.) nýbrž obyčejný dětský tábor, kdesi v prdeli s mega kopcem, kam budeme nuceni lézt pokud "nebudeme hodní".

Co tím chci říct je, že jedu na čtrnáct dní na tábor, takže tady nebudu. (to byste neřekli, že?)

(tuším, že jsem ukázkovým příkladem toho, jak zbalit půlku skříně do jednoho kufru. heh. uf. ale je zapnutý.)

(Protože Fall Out Boy...)

APMAs. Thank u.

25. july 2014 at 19:05 | Tess
Hello,
včera jsem psala další část příběhu, abych ji vydala ještě než odjedu, takže na nějakej článek prostě nebyl čas. Stejně to ještě nemám. (poslední dobou mě ten příběh děsně baví. dost dobře bych si ho dokázala představit jako nějakej děsně apokaliptickej film. heh.)

(vypadáto, že jsem tuhle rubriku zvedla ze dna oceánu. hehe.)


Tohle je moment z APMAs (Alternative Press Music Avards), když předávali cenu za Best artist of the year (doufám že to byla tahle cena :D) Fall Out Boy. Byl to asi ten nejvíc cute moment celýho předávání. :3

Zamčeni v hračkárně? Pro mou rodinu není nic nemožného. Ani Squidgy. (hehe. díky mami.) (such a dlouhý nadpis.) ( to se mi líbí.)

23. july 2014 at 20:50 | Tess |  diary
Hello,
dneska jsem se opět přesvědčila, že pro mojí rodinu není nic nemožného a nic pro nás není dostatečně šílené.
protože tahle je prostě legendární.
chybí mi Shay. zařiďte někdo aby byli v kapele s Aaronem spolu, prosím.

Prostě něco nového a psozachraňovacího.

22. july 2014 at 19:17 | Tess |  diary
Hello,
nejdřív chci říct něco k novému vzhledu, pak už vás budu mučit jenom historkami z dneška.
Čtyři rubriky jsou hned nahoře. Všechno je stejné, jen MyDays se převtělilo v Diary, protože se mi to prostě víc líbí a pod Music se skrývá dřívější Týden s kapelou. Rozhodla jsem se tam přidávat i jiný věci, než kapely, ale to zatím nečekejte.
Všechno ostatní-tagy, téma týdne, day with a star a enjoy blablabla najdete v OTHERS. Ne že by to někdo někdy hledal, ale..no.. prostě tak.
Sem tam se ještě něco bude měnit, ale to budou detaily, které možná ani nezaregistrujete. Toť vše k vzhledu.

Heh, dneska jsem si jela pro nasazovací rovnátka. Pokud jsem si u těch na pevno myslela, že to bude děsný, tak teprve tohle je pravej horor. Mám dvoje. Jedny jenom na noc a když jsem je zkoušela bolelo to jako prase, takže nemám tucha, jak budu spát. Asi si uříznu čelist, nebo nevim. A druhý budu nosit dvě hodiny denně, (teď je mám v puse. hehe. nemůžu s nima mluvit -.-) což bude na táboře problém. Huups. Asi si je párkrát nevezmu.

Other

22. july 2014 at 16:34 | Tess
-nějaké sračky, co píšu na poslední chvíli-

-věci, co mě potěší, vyrazí mi dech nebo se z nich prostě posadim na prdel-

-mé zvrácené myšlenky, ve kterých si většinou vylívám svůj vtek-

-něco, co dělá spousta lidí, ale já si to ráda předělávám podle svého-

zásoby lihovek? challenge completed.

21. july 2014 at 22:34 | Tess |  diary
Hello,
dneska se ozývám zase pozdě, ale právě jsem objevila blog, kde jsou úplně úžasné povídky a nemůžu se od toho odtrhnout. >>here<< Je tam všechno možné Andley, Kellic, Gendy (aww :3), Ferrard a spusta dalšího. Naprosto skvělé, trochu úchylné, ale boží. :3 (jasně. jenom trochu úchylné, chápete ne? prostě Perverzáci vládnou světu. hehe)
(mám neblahé tušení, že jsem se do WCAR zamilovala.)

Dneska se naši milí pošťáci konečně rozhodli doručit nám balík. Asi před čtrnácti dny jsme objednávaly s mamkou knížky, takže už bylo na čase.
Mám tři- Hvězdy nám nepřály (je toho všude tolik, že si to prostě musím přečíst.), Hledání Aljašky (slyšela jsem, že je to epický...) a ze série Nástroje smrti, čtvrtý díl- Město padlých andělů. (ty knížky fakt žeru.)

Ha! (srsly?) Dneska mi sundali rovnátka. Mám z toho celkem smíšené pocity. Na jednu stranu, už můžu jíst jabka a nemusím je krájet, už mi mezi zámečkama nezůstává jídlo, ale na druhou stranu mi to chybí. (ten hnusný pocit, když máte dva roky zadrátovanou hubu a najednou pufff... a nic. prázdno.) Ale zítra si tam jedu zpátky pro nasazovací, který budu mít tři roky. (hehe celá žhavá.)

jabadabadůůů (hehe lepší nadpis nikdo nevymyslí, co?)

20. july 2014 at 22:33 | Tess
Hellooo,
(ne absolutně netuším, proč jsem tam napsala tři óčka jak dement.)
Já líné prase, jsem dneska konečně udělala všechno, co jsem měla, takže mě mamka dneska neseřvala za to, že jsem líná. To je za tenhle týden poprvé.

Hehe, koukněte na klip. Adny Glass je děsně sexi člověk.
(mám takovej divnej pocit, že všichni, co se jmenujou Andy jsou k sežrání.)

Heh, dneska konečeně už můžu spát ve svojí posteli, protože velká mravencovražda proběhla úspěšně. (ovšem až na malinký detail, že jsme se s mamčou málem přiotrávily biolitem.) Nicméně se stejně moc nevyspím, protože tady všude jezdí kombajny. (hehe kombajny evryvér. -už jsem říkala jak moc miluju psát výslovností?) A vzhledem k tomu, že jim zbývá ještě kus pole, tak asi jen tak neodjedou. -.- R.I.P můj spánku. (alespoň někdo se prospí. nebo spíš něco. tak mě napadá, dá se spánek považovat za někoho? nebo je to jenom věc? jéj ať žije můj mozek!)


Stay weird.

19. july 2014 at 23:11 | Tess |  diary
hello,
dneska nepíšu velká písmena. nějak se mi nechce.

odpoledne jsem si psala s kámoškou, se kterou jedu na ten tábor. (už jen osm dní... :3 ). naposledy jsme si psaly asi před dvěma měsícema? tak nějak, takže jsme měli spoustu témat k rozebírání a nějak jsme začaly rozebírat hudbu. ptala jsem se jí, co poslouchá. samozřejmě, že neposlouchá to samé, co já, ale taky neposlouchá 1D, za čož jsem vděčná, protože tábor bude nejspíš plnej dajrekšners. (jak já miluju to psát výslovností.) to bude horor.
pak se ptala ona mě, co poslouchám, tak jsem jí to všechno vypsala a ona stejně nic nezná. (pfff ona nezná ani BMTH -.-)

nějak jsme se dostaly k tomu, jací zpěváci se nám líbí a ona mi posala už ani nevím koho a já jí poslala Austina (hehe. líbil se jí.) a potom jsem jí poslala fotokoláž. na jedné půlce byl Andy z We came as Romans a na druhé moje maličkost. oba jsme tam měli skoro totožný ksicht a pod tím bylo napsanáno něco jako: perfect pair! samozřejmě je to moje tvorba. nikdo jiný takovouhle píčovinu nevymyslí.
no a pak už to jelo. většinu naší konverzace vyplnily fotky našich existencí nebo mých miláčků (Austin, Olda, Andy, Kellin atd.)
pak mi poslala fakt nechutnej obrázek děsně špekatý twerkující holky v tangách. (brrr noční můry už navždy) a jako reakci jsem jí poslala moji selfie a měla jsem na ní vážně zhnusenej ksicht. a tím jsem začala řetězec selfie, který se potom změnil v soutěž o nejvíc "weird face". haha vyhrála jsem. a to s naprosto libovym megaultrasexi ksichtem, kterej už nejspíš nikdy nevytvořím.
nejlepší na tom je, že mě fakt baví dělat ze sebe ještě většího debila. abyste věděli já se umím tvářit normálně a celkem i hezky, ale na většině fotek mám stejně vyplazenej jazyk, divnej ksich, ještě divnější ksicht nebo otevřenou pusu. ( a taky umím vraždící smajl. hehe ten mám fakt ráda.)

jedna kamarádka mi nedávno napsala, že si ona, já, R. a Leila založíme kapelu. Budeme se jmenovat Pierce the veil a ona bude Mike, R. bude Victor, (protože maj stejný vlasy. heh.) Leila bude Tony a já budu Jaime jenom proto, že my dva děláme stejný chujoviny a na fotkách se tvářímě děsně kokosově. (znáte Jaimeiho fotky. hehe já jsem tedy něco podobného. samozřejmě v ženském podání.)

(všechny kámošky jsou z tábora. pierce the veil znaj jenom z mého důkladného vyprávění. heh.)

nevím, co bych k dnešku napsala. bylo to prostě weird, ale zároveň perfektní. a nevím co na tom bylo tak perfektní. prostě jenom letní den. nic víc.

(v pokoji se nám jaksi rozhodli usadit se mravenci, takže dneska spinkám v obýváku a zítra si s mamkou zahrajem na deratizéry. to bude funny.)

Andy Biersack s vámi a čus!

s láskou Tess.

jenom kecy.

18. july 2014 at 22:26 | Tess |  diary
Hello,
nejdříve bych chtěla poděkovat za všechny úžasné komentáře u tohohle článku,neskutečně mě potěšily. Děkuju :)

Pak bych chtěla říct, že tenhle článek je stým článkem na mém blogu, což mi taky dělá neuvěřitelnou radost. (vyvalte sudy, bouchněte šáňa, já slavím. děkuji. děkuji.)

A taky se chci omluvit za moji nepřítomnost. Snažím se obíhat všechny blogy, ale nějak to nestíhám. Pracuju na jednom veledíle (až bude hotový tak ho sem šoupnu. hehe.) a osvítil mě bůh nebo co, protože jsem dostala vážně epickej nápad na fanfiction, takže jsem v tom teď úplně ponořená. Myslím, že jí přidám, až dopíšu I see fire.

Dneska mi opět zhebnul můj sračkamobil, takže jediné, co funguje, je (díkybohu aspoň za tohle.) posílání esemesek. No, lepší než nic. A to by člověk řekl, že nokie vydrží tak ty tři roky. Né. Ta moje se prostě po roce musí pojebat.

Ve Vzpouře oceánů jsem už na 157 stránce a začíná se to pěkně rozjíždět a už to do sebe všechno hezky zapadá. (myslím, že na tu knížku udělám recenzi. heh.)

(Teď jsem si tak nějak uvědomila, že už jsem dlouho nenapsala žádný fakty. Huups. To se vztřebá.)

Odpoledne jsem na mamku vybalila, že bych chtěla tetování. K patnáctinám, jenom malý někam na ruku. Musím říct a byla jsem překvapená, že nad tím vážně přemýšlela. Řekla, že pokud by to bylo malý, tak by to možná šlo, ale že se jí to moc nelíbí. Pak jsem jí navrhla, že bych místo toho chtěla červenou hlavu. O tom sním už dlouho a zatím se mi nepovedlo ji přemluvit. (haha. umíte si představit blondýnu jako redhead?) A to se jí líbilo o hodně víc než to tetování, i když žádná sláva. pfff.

(tenhle článek jsem ve skutečnosti napsala jenom proto, aby tu něco bylo, ale neříkejte to.)

Optimus Prime, Austin Carlile a Matrix s vámi lidi. :)

s láskou Tess.