May 2014

Be different. Be original.

31. may 2014 at 22:35 | Tess |  Téma týdne
Narodil jsi se jako originál, tak nezemři jako kopie.

Sleeping with Sirens

30. may 2014 at 22:10 | Tess |  music
If you can´t hang, then there´s the door baby.
Fall deeper and deeper the sirens are singing your songs. So fall asleep and dream.
I am free now. Free to live without my fears. I belive now there´s a reason why I´m here.
Nobody´s gonna feel your pain, when all it´s done and it´s time for you to walk away. So when you have today, you should say all that you have to say.
All I know is no one should have to be alone.
Remember when they said that what we want can never be done, we look who´s laughing now. We´ll do what we want to say we´ll do what we want to.

Say Hello :)

30. may 2014 at 19:20 | Tess |  diary
Hello,
tak jsem tu zpátky. To je radosti, že?
No já ji teda mám.
Na tom hotelu na výletu nebyla wifi. Hrůza.
Ale přežila jsem a zas to můžu rozjíždět :D

Třídenní absence :)

26. may 2014 at 20:55 | Tess |  diary
Hello,
mám tu jenom takový oznámení, nebudu tady od středy do pátku. Jedeme na školní výlet někam na sever čech. Půjdeme do liberecký zoo, na Ještěd a na spoustu dalších míst. Už si to ani nepamatuju.Smějící se

Každopádně je to náš předposlední výlet na základce a dost se na něj těším.
S kámoškama jsme si daly takový cíl- uděláme 100 selfie za ty tři dny. No, nevim jestli to dáme, děláme to jenom tak z hecu. Smějící se To bude zase párty hard!

Tak co, bude se vám po mě stýskat? Mě po vás a blogu teda moc. Vzala bych si počítač s sebou, ale snad mě neukamenujete když řeknu, že nechci být celej výlet zalezlá u kompu. Mrkající

O víkendu mám ale v plánu vydat další část povídky, tak se máte aspoň na co těšit Smějící seSmějící se. Já vím, že se těšíte!!! Ne dělám si srandu. Just joking.

s láskou Tess.

Svět za zrcadlem

25. may 2014 at 21:29 | Tess |  Téma týdne
Hello,
tohle téma mě přivádí k jedné otázce- Je všechno na světě pravda?

The Young Blood Chronicles

25. may 2014 at 9:18 | Tess |  music
Hello,
Fall Out Boy a jejich Younblood Chronicles se konečně dočkávají konce!

Kdo neviděl předchozí díly, tak to asi nepochopí takže šup napravte to.

Ani nevim co jsem od těhle posledních dvou dílů očekávala, ale skončilo tak jaksi nijak. Myslím, že cílem je asi se nad tím zamyslet. No, tak mám olespoň na dalších deset let, nad čím přemýšlet.






s láskou Tess.

Kurevsky nasraná!

21. may 2014 at 20:57 | Tess |  unpopular opinions
Hello,
po mém slabším dni v pondělí, už není ani památky a já jsem zase v ráži. A k tomu pěkně nasraná! Promiňtě mi ten výraz, ale nic jinýho tu použít nejde.

A co že mě to tak namíchlo? Hudba. Věřte nebo ne, ale je to tak. A konkrétně ty popový, umělý sračky. Jak si tomu vůbec může někdo dovolit říkat hudba? Jak? Vysvětlete mi to někdo prosím!

Dobrej zpěvák a hudebník přece nepotřebuje čtyři textaře na složení písničky, zazpívat to umí každej blbec, ale složit písničku? To už je horší co? Jak může někdo vydávat něco, co mu někdo složil a napsal, za svoje? No jak? Kurva jak? Nechápu to! Vůbec!

Tohle je asi pravej důvod toho, proč se moje hudební cestičky ubírají opačným směrem, než cesty většiny dnešních mladých lidí. Nikdy jsem nešla s davem. Vždycky jsem byla černá ovce, ve stádu bílých, uhlazených, popových slaďoušků, vždycky jsem byla zelená v kopě růžový (takovej osobní vtípek :D ).
Pro mě je hudba jen to, kde všechno, co se v tom ozve, je hmotný a můžu si na to šáhnout. Zpěv? Ano, na zpěváka si můžete šáhnout, pokud k tomu bude příležitost. Kytary? Jasně, můžu si šáhnout jak na kytaru, tak na kytaristu, opět, jenom v tom případě, že bude možnost. Bicí? To samý.

Ale co synťáky? Jasně taky si na můžu šáhnout, ale není to ono, je to všechno počítačový a umělý. Hnus!

A konečně "kapely" dneší doby. Ano ty uvozovky jsou opravdu nutný. Nechápu, jak si můžou třeba takový 1D říkat skupina. Da fak? Vždyť oni jenom berou prachy, jezdí na turné, zpívaj a všude se vecpou! nebo snad ne?

A co pop celkově? Pro mě není důležitá tvář zpěváka, ale jeho hlas. A v popu je to přesně naopak. Uhlazený slaďoušci, co se 10000000000000x denně musej podívat do zrcadla, jestli se jim náhodou nerozmazal mejkap! Děs! A co texty? To je snad ještě horší a text je přece na písničce to nejdůležitější! Co nesnášim víc, než mít v pondělí první hodinu přírodopis s nasranou čarodejnicí, jsou právě popový texty. přeslazený, zaláskovaný, nesmyslný texty. nenajdete v nich nic, co by dávalo smysl. A všude je to stejný! Všude se zpívá o zlomených srdcích a nebo o tom jak je někdo hrozně happy. A tomu říkáte hudba? Vážně? Když je to celý umělý a text nedává smysl?

A to je ten rozdíl mezi popem a rockem a s ním spojenými styly. Rockový texty dávají smysl, protože jsou inspirovaný skutečným životem zpěváků a ostatních členů kapely. Ne životem, kde je to samá párty, kde chlast teče proudem a každej druhej má v sobě půl kila heroinu.

Rocková hudba je opravdová a screaming je taky zpěv, tak ať se mi někdo opováží říct že ne! A jestli přece, tak mu narvu Biebra do prdelea srát mě nebude!

No, tak jsem se trošku rozčílila. Smějící se Ale tak co, někdo to napsat musel, každopádně pro dnešek se loučím a někdy příště zase ČUS!

s láskou Tess.



Speciál

17. may 2014 at 19:00 | Tess
Hello,
tak mám tu nějaký bližší info k tej spešl věci Smějící se.

Bude se to jmenovat "Týden s kapelou" a jde tam o to, že každej týden věnuju jedné své oblíbené kapele, napíšu jak dlouho ji poslouchám atd. atd. Určitě to znáte, něco podobnýho je třeba Táden s knížkou. Taky si každý týden člověk vybere jednu knížku a zrecenzuje ji. Takže Týden s kapelou bude vlastně taková "recenze" kapel Smějící se.

A teď to příjde. Otázky typu: Co je na tom speciálního? A: To už někdo dělal ne?Pravda, už to asi někdo dělal, ale já jsem to fakt nezkoumala. Sorry. A co že je na tom tak speciálního? Nebude to jenom suchej text, jako jste mohli vidět do teď. Bude tam spusta obrázků, gifů, nejoblíbenější písničky a taky nějaký ty videjka.

Nevim kolik týdnů se to potáhne, protože mám spustu kapel a spoustu nápadů. A ani nevím co od toho mám čekat, takže doufám, že se to chytne a někho to bude zajímat.S vyplazeným jazykem

Ještě taková technická: Později už to třeba nebudou jenom kapely, ale i zpěváci a zpěvačky, tak mě neukamenujte!


s láskou Tess.

Jedna úžasná osoba!!!

15. may 2014 at 21:18 | Tess |  diary
Hello,
Dneska jsem měla děsně blbej den a těšila jsem se až si sednu k blogu a co nevidím. Moje milá úžasná sister (můžu ti tak říkat?) mi nechala u jednoho článku koment. Ale jakej! Nic mě snad nikdy tolik nepotěšilo jako právě její komentář, ona je fakt úžasná!(Všichni povině zkouknout její blog!!!Smějící se) Takže ti znova děkuju a ještě bych chtěla říct že se blíží ta spešl věc. O co zhruba půjde sem napíšu někdy o víkendu.S vyplazeným jazykem Takže já du spinkat a zase někdy příště ČUS!!!


s láskou Tess.

Můj kousek nebe

12. may 2014 at 20:34 | Tess |  Téma týdne
Hello.
Nevím, jestli mi bylo v té době pět, ale z dětství mám jednu vzpomínku. Vzpomínku jasnější, než všechny ostatní…
Byla zima. Všude kolem padal sníh a já jsem seděla u okna na křesílku a koukala se ven. Potom jsem položila ruku na sklo a řekla jsem mamce: Mami? A odkud se berou vločky? A máma mi řekla: To někde nahoře na nebi andílci naklepávají polštáře a tohle je peří z těch polštářků. Potom mě vzala za ruku a zeptala se mě, jestli si chci jít ven hrát do sněhu. Už nevím co jsem jí tenkrát řekla, ale pamatuju si, že jsem pak stála pod velkým stromem na zahradě (moc velkej ten strom není, ale byla jsem malá a myslela jsem si že je) a koukala jsem na sníh, co se snášel všude kolem k zemi. Pak jsem napřáhla ruku a na ní se mi usadila vločka. Na ten pocit si pamatuju do teď. Když jsem vločku chytla, byla jsem tak šťastná, myslela jsem si, že jsem chytila kousek polštáře andílků, že jsem chytila kousek nebe.

Vždycky, když se na ten strom, co máme na zahradě, kouknu, vidím sebe jako malou holku, co nemá žádné problémy a její jedinou starostí je, jestli se vločky příští rok zase vrátí a jestli znova bude moct chytat svůj kousek nebe.