what a lifeu

30. may 2017 at 20:39 | evil spirit |  diary
i have so much on my mind but i fell like i forgot how to write. i literally opened blog and was so excited to write something and tell the world about all the stupid things i do and i ended up with staring at the screen for five minutes not really knowing what to do. like, how do i speak my mind? how. do. i. speak. my. mind. jesus christ. i dont know. what is life.

sedim na blakóně a poslouchám nový album linkinů. spousta lidí jim nadává do sraček a selloutů a nedokážou to překousnout. nechci tu nikoho hájit nebo odsuzovat- je pochopitelný, že se fandové nechtějí vzdát toho suprovýho nářezu, kterým jsou linkini tak profláknutý. těžko říct, co za tou změnou stojí. možná, že zaběhli do mainstreamu, protože se to lidem prostě líbí. možná jsou z nich sellouti. ale co je špatnýho na tom, že se někdo chce líbit?
a navíc, to není vůbec špatnej pop, takže ode mě mají kluci malej bezvýznamnej thumb up.



koncert depeche mode. oh. my. god.
bylo to super. jediný, co mě mrzelo je, že nehráli strange love. jinak bylo všechno on point- kelímky na pivo, studený párky v rohlíku, nebe nad hlavou, tráva, old people rememering the times when the were young, just like the band themselves. personal jesus jako poslední song. moc najs.
sice jsem odcházela se zádama v hajzlu, but it was worth it. refresing af.
netušila jsem, že se jsou koukat na living memes tbh. musim si někde najít záznamy z koncertů a trochu je nacrackovat. lord help my poor soul





ve čtvrtek ráno jsem zažila real life horor.
this is how shit went down. listen, fam.
jela jsem do školy od táty a začínali jsme až ve třičtvrtě na devět, takže mi řekl, že když pojedu vlakem, vyjde mi to líp. so me, the deadass who knows shit about trains, said yes. i'll go by train. dont worry. it gon be okay, dad. i wont get lost or anything.
oooh she thought
fail číslo jedna byl, že jsem nejspíš už od začátku jela špatným vlakem. ale vymluvit se můžu na idos, protože tam to fakt bylo napsaný jinak, než ty vlaky od táty opravdu jezdí.
někde před hlavákem mi došlo, že asi vážně jedu ve špatným vlaku a anxiety began growing. no a když na hlaváku úplně všichni vystoupili a já byla v tom vagonu úplně sama, jsem věděla, že something went šíleně wrong.
i jsem přemýšlela, že na hlaváku vystoupim a pojedu metrem a busem, ale ještě, že jsem to neudělala, protože ten den, někdo skočil pod metro, takže byl totální kolaps...
back to the story
jela jsem dál hroznou pustinou a byla jsem děsně vynervovaná, protože jsem neměla tušení, jestli se vůbec dostanu tam, kam potřebuju a hlavně někam, kde to znám. nemohla jsem mít ani puštěný písničky ve sluchátkách, jak špatně mi z toho bylo. /nervozita isnt my friend. im sick of it. like.. literally sick/
asi po hodině jsem dojela na nějakou neznámou stanici, kde ten vlak končil. což jsem nevěděla, right. takže jsem se ocitla na stanici, kde nebylo absolutně nic, jenom stará, tlustá babča za přepážkou u pokladny a hlavně jsem to tam vůbec neznala. legit jsem v tu chvíli myslela, že tam někde umřu a nikdy už se nedostanu domů. thats how bad im with trains
no, ale něco jsem dělat musela right. tak jsem teda šla k tý pokladně, mařka mi dala lístek a pak jsem se modlila, abych nastoupila do správnýho vlaku, protože rozhlas jim nešel a žádný tabule s odjezdem tam taky nebyly. literal hell on earth.

niggas, nastoupila jsem do dalšího vlaku, kterej stejně nejel tam, kam jsem potřebovala, protože na trati byla výluka. naštěstí se to dalo v pohodě dojet autobusem, ale představte si ten stres, co jsem zažila.
takže jsem pak volala tátovi, že už nikdy vlakem nikam nejedu a že mě bude vozit až před školu, protože jsem schopná se ztratit i v obchodě.

but forever i will blame idos. this wasnt my fault.

THIS IS WHY I NEED SOMEONE TO CONSTANTLY PROTECT ME OK IM A LIL KID INSIDE I DONT KNOW SHIT ABOUT ADULT STUFF HELP ME. NIGGA.

please, stay safe out there, guys.

baiii
 

prison break? more like prison stress

18. may 2017 at 19:33 | evil spirit |  diary
mistrovství je jedinej time v roce, kdy valím do sportu. jinak jsem velice nesportovní člověk, ale jakmile jde o hokej tak well well bring it on bois im a pro fam. dab.
akorát dneska bych se na to radši nekoukala.... rip us.

hokej ale není jediná věc, co mě za poslední dny šíleně stresuje. jsem teď in korea mood a pořád jsem sledovala nějaký korejský doramy, takže jsem skoro zapomněla, že existujou i jiný dobrý seriály. lol.
spolužačka mi nedávno doporučila prison break and. i. have. never. been. more. stressed.
nemůžu vystát, když lidi ve filmech a seriálech /a vlastně in real life/ chodí někam, kam nesmí a dělají něco, co nesmí. of course s tím, že když je někdo chytí, tak celej jejich life je pak v prdeli. prostě to psychicky nezvládám, nemůžu se na to koukat. stress intensifies and i cant hadle it.
blbý, že tenhle seriál je jenom o tomhle lol. útěk z vězení rite? zahrnuje to spoustu zakázanejch věcí a míst s neustálou možností, že vás někdo chytí. kdyby scofield nebyl tak hot, asi bych to vzdala.... joke. ten seriál je fakt úžasnej, všechno je tam promyšlený jako sviňa, super herci, miluju to. bUT THE STRESS THO

AND TODAY IT JUST GOT WORSE
za prvý moje lovely eomma maturuje, takže jsem stressed s ní. za druhý hokej again. za třetí vyšel trailer na novej star trek and i feel like i won't get out alive. za čtvrý luhan je v praze a já to zjistila až dneska.
so guess kdo se rozhodl vytáhnout svojí not-kpop-freind zítra do prahy na lov luhana?
yep.
thats what i did.
nepočítám s tím, že ho fakt potkáme. ani trochu, i když by to bylo aju najs /( ͡° ͜ʖ ͡°)/, ale dlouho jsem se neprošla po praze u kno

also my precisous noona mi v sobotu předala plakáty, co měla doma a potřebovala se jich zbavit. i. am. dead. jsem moc chudá na to, abych si mohla dovolit mega plakáty s exem, takže bez ní bych do konce života neměla nic lol. /dostala ode mě in return lízátko a gumový medvídky, co vlastně nebyly medvídci ale trolové... wow i really should treat people around me better/ ale měly jsme fun. připadala jsem si vedlě ní jako malý dítě, který jeho mamka musí ochraňovat. není to tak, že se nevyznám v praze, jenom se nevyznám v praze, takže potřebuju constant help. so thank u for taking care of me, noona.
ale byla jsem taky sad, protože druhá půlka naší squad zůstala stuck v brně. jakože cool dildo lidi but i miss u.

a teď funny story, kterou jsem už vyprávěla kde to jenom šlo, ale na blog jsem nejspíš zapomněla. a když ne, tak je to fuk, protože je to still relevant af.
objednávala jsem k. k narozeninám overal jednorožce. s tím ještě mikinu s exem a bts, což bylo zase pro mě k narozkám. mikiny dorazily v pohodě asi po třech tejdnech, ale ten overal pořád nikde. k. měla narozky a já jí musela říct, že zatím pro ni nic nemám, ale že to určitě dorazí. o měsíc později mi volal táta, že ten kdo to posílal byl podvodník a že mu ebay bude vracet peníze....deprese. stres. frustrace. smrt. prázdnota. lol.
byla jsem z toho vystresovaná a nevěděla jsem, co jí mám místo toho dát. well nějak jsem to pak přestala řešit a voala můj problém se vyřešil sám. asi dva týdny po tom, co mi táta řekl, že to nedojde mi volal znova s tím, že mu jednorožec přišel.
how.
seriously how.
doteď nechápu, jak je to možný, ale vlastně to mám zadarmo rite, takže si fakt nestěžuju.
*dabs*

also dneska jsem se rozhodla poprvý v tomhle roce využít pořádně svůj advanced lit af balkón a spát venku. s broukama. pavoukama. zimou. s možností, že spadnu dolů a moje mrtvý tělo pak sežere náš pes....
....
well.
i'll get going.


baiiiiiii ^^

i wonder what's park chanyeol doing

1. may 2017 at 20:37 | evil spirit |  diary
so this is take two because shit happened and everythig i wrote five seconds ago got deleted.
yep.
i love life.






















bighit strikes again.
i MEAN LOOK AT THIS HOW FRICKEN WEIRD AND BEAUTIFUL I LOVE IT
/za devět dní vyjde celý mvčko. u know what's coming/

někdy si říkám, že ta pomyslná hranice mezi láskou a nenávistí je fakt šíleně tenká. jsou tu i momenty kdy se ptám, jestli taková čára vůbec existuje, zvlášť když dojde na kpop a obecně na fandomy. like, don't get me wrong tho, i love everything i love /it makes sense, trust me/ but i also kinda hate everything i love, you feel me? it's frustrating.
jsou tu věci a lidi, co mě utvrzují v tom, že ta hranice existuje- že buď něco miluju nebo to nesnášim. třeba cédéčka nebo park chanyeol. ten kluk je pro mě vyloženě na "love side". žeru ho. he's the sun of universe. i could watch him do some stupid shit and being the adorable dork he is, for ever. there's no doubt, he only brings joy to me. .... ..... .. im seriously crazy.
jenže, aby to nebylo eazy, můj život je plnej věcí, který tuhle hranici mezi láskou a nenávistí úplně boří. li.te.ra.lly.
instantní nudlový polívky. totálně boží věc. uctívám toho, kdo je vymyslel. ale jsem z nich ve stresu. jak to mám sakra jíst, aniž bych s tím pokaždý zasvinila celej počítač? mohl by mi někdo napsat jak moc silný jsou ty flavour balíčky, protože i swear to god, někdy bych do jedný misky narvala deset pytlíků a furt by nebylo nic cejtit a někdy se mi tam vysype miligram a už to začíná ožívat and it's ready to kill. someone give me answers. also, psaní slova instantní je pain in the ass. /99% percent chance i made a mistake./
poutě. miluju je. adrenalin, lidi, estetický světla and shit... prostě totální odvaz. ale jak je možný, že pokaždý /im telling you, every fakin time/, když na nějakou atrakci sednu, tak mám regrets? prostě prvních deset sekund po tom, co se to rozjede lituju, že jsem na to vlezla. to be fair, když se pak odpotácím pryč tak jsem neskutečně happy a říkám si, jak jsem vůbec mohla pochybovat...
alkohol. o tom snad ani nemusím, right?

ani nevim, co je můj point. možná to, že jsem confused. nebo to, že věci, který miluju mi ničí život. i mean- fandoms rigt.... they can go fuck themselfs. or they can fuck me i never know. that's where all the confusin starts.
well, whatever.

also, this happened today and im crying.

now that i think about it, kpop and bands can fuck with me as much as they want to. i dont really care. i love the pain.

Next articles